Menu Zavřeno

BLOG: Třikrát sláva, máme tu rok 2021

To úvodní jásání nepíšu kvůli očekávání, že to bude rok o tolik lepší než ten minulý, i když by asi nebylo těžké ho překonat. Ani jako opožděné avizo kalendářních změn. Jde mi o porovnání toho, jak se pracovalo s muzikou různých žánrů teď a dříve. Mám velkou radost, že si dneska mediální domy uvědomují sílu online, diverzifikují svůj zásah na více platforem a tvoří z toho finální mix. Jak to vypadá v praxi?  

Fajn Fresh Radio

Fajn radio bude pořád tím nejprogresivnějším v rámci mainstreamu. Pořád je kupa věcí, které ani u nich jen tak nejdou, protože je poslouchá velký vzorek společnosti. Není tvořený jen hudebními nadšenci, ale lidmi, kteří chtějí dle jejich gusta společníka v podobě moderovaného rádia, ne hudebního objevitele. Baví je určitým způsobem znějící muzika, nálada, moderátor a styl jejich přednesu, ale všechno má své limity a jednoduše nechtějí den co den objevovat novou muziku. 

Díky tomu ale vzniklo pod vedením Libora Červinky Fajn Fresh Radio a tam si nasazuje a hraje, co se mu zachce, a ono to prosím pěkně funguje. Do playlistu rádia se dostane měsíčně sto až sto dvacet singlů, program poslouchá sedmnáct tisíc lidí měsíčně a do programu se chystá přispívat více dalších subjektů a vydavatelů se svými pořady a relacemi. 

Hostuje celou řadu tanečních show, které čítají celkem třicet šest hodin vysílacího času týdně. Výčet aktivit a čísel Libor glosuje: “Plus dělám každý týden dvě hodinový show sám: UNDERGROUND POP a TRENDSETTER. No když to takhle napíšu, tak vlastně ani nevím, jak to všechno stíhám.” Tady si někdo zaslouží potlesk. 

Klubovna

Stejně tak stojí za pozornost projekt Klubovna.net, projekt, který je malým zjevením v dobrém slova smyslu. Michal “Gumi” si jde za svým, točí podcasty, videorozhovory, shání kapely, které chtějí okomentovat svá videa od lidí z řad hudebníků, vydavatelů (moje účast je na linku zde) a opět se nedá říct, že by trpěli nedostatkem pozornosti.

Ke konci roku 2020 měli pět tisíc návštěvníků měsíčně. K tomu stojí za prohlédnutí YouTube kanál Klubovny, který se plní zajímavými pořady. Na Spotify pravidelně updatují playlist The Sound of CZ/SK a v dobách, kdy se lidi mohou sdružovat a chodit na akce, organizují tzv. Pouštěčky. Party, kde si přehrávají hudbu, o které Klubovna píše a točí. 

“Snažíme se ukazovat progresivní interprety, kteří si podle nás zasluhují adekvátní prostor. A zároveň se pořád snažíme koukat dopředu a přicházet s vlastní iniciativou, která zapojí nejen nás, ale i naše fanoušky.”dodává Michal “Gumi” a má víc než pravdu.  Sledujte Klubovnu i na Facebooku.

Jak z napsaného vyplývá, je to o přístupu a lidech, ostatně jako ve všem. Když si moderátor v rádiu vezme svůj čas, zvládne tam svůj part na 100 % a odmoderuje si dohodnutý čas. Dál si projde feed “socek” rádia, odpoví na komentáře, tak je to fajn, ale taky to jde dělat jinak. Líp, víc do hloubky. 

Michal “Gumi”

Reflektor

Super příkladem je Reflektor Zdeňka LichnovskéhoVojtěcha Tkáče z Radia 1. “Prostřednictvím Reflektoru si léčíme hudební obsesi. Zkrátka jsme si vytvořili vlastní platformu, na které detailně rozebíráme novou hudbu ze světa i České republiky. Akorát už s tím neobtěžujeme jen naše blízké, ale rovnou všechny posluchače Radia 1,” popisují moderátoři. 

Ti mají svou hodinu v éteru, ale pravidelně se dá jejich průřez alternativní scénou sledovat jako malá show na IG profilu Reflektoru v kolikrát ujetých storýčkách, aktivně využívají také YouTube kanál a celkem napříč sociálními sítěmi mají zásah 1650 sledujících, sledujte Reflektor i na Facebooku. V éteru Radia 1 týdně zasáhne Reflektor přes šedesát tisíc posluchačů. Zdeněk s Vojtěchem vysílají svou show vždy ve středu od 20.00 hodin.  Mimo obsahové aktivity je můžete pod hlavičkou Reflektoru vidět i na živých akcích. 

Jak vidno, tak to jde. O muziku se aktivně zajímá v českém mediálním světě napříč žánry a cílovkami obrovská skupina lidí a je super, že to posouvají dál a tohle není jen poděkování za práci v textu zmíněných, ale takové malé hurá, že se náš mediální svět posouvá tím správným směrem. 

Zdeněk Lichnovský a Vojtěch Tkáč